Koránská arabština je jazyk unikátů, tedy neobsahuje žádná synonyma (více slov s jedním významem) ani homonyma (jedno slovo s více významy), a to ať je o ní tradováno cokoliv a ať je v různých překladech jakékoliv množství synonym či homonym.
Začal jsem si sem dávat co jak beru neb tradované verze mi prostě nevyhovují a nesedí, na synonyma a homonyma v Koránu fakt nevěřím!
195bilisaánin Aarabiȷinmubijn©
26:195V arabskom jazyku jasnom je zoslaný,www.koran.sk
Je možné vysvětlovat Korán v arabštině? Snad již od jeho seslání se o to mnozí Arabové snaží, nicméně jde o jazyk unikátů, tudíž si čím dál více myslím, že v arabštině pokud je dostatečně odlišná od Koránské vysvětlovat asi i jde, ale nejspíš jen to co vysvětlující pochopil v jiných jazycích, Aláh ví. Korán nelze ani přeložit do jiného jazyka, neb nejenže žádný jiný jazyk nemá tak pestré tvarosloví jako Koránština, ale jde stále o jazyk unikátů. Jen Aláh ví kolik si různí Arabové vymysleli definic pro snad všechna možná slova v Koránu (prý i stovky pro slovo), nicméně nikdo z nich nedokáže spolehlivě říci která definice je prý ta správná.
Je nějaká věta a dejme tomu že pro dvě slova v ní se vytvoří dvě definice v tom jazyce:
Pak snad více jak dvě varianty nastat nemohou. Buď to bude nepřesné a definice všelijak nebudou pro dané slovo pasovat, nebo by byly naprosto přesné a tím pádem by vznikla 100% synonyma, čili by se ta slova dala těmi definicemi nahradit. Čímž by se ale tedy původní věta pořádně rozrostla.
Ale proč zůstat jen u dvou definic, pak snadno může vyjít třeba:
Definice by tedy význam hojně měnily, i kdyby byly naprosto přesné. A dochází při nich k přemísťování jiných slov z daného jazyka na nové vymyšlené pozice ve větě, která ale původně byla jednoduchá a fakt jinak. A kdo zaručí, že slova která byla použita do definice jsou v ní správně a že mohou být vytrhnuta z kontextu jiných slov kde se původně nacházely?
Arabština má velmi rozvinutý slovesný systém a ani Arabové netuší jaké slovesné formy jsou vlastně v Koránské arabštině. Oni si to nemají jak vysvětlit, neb nic jiného než definice dělat téměř nemohou. Typický Evropan je zvyklý na mnoho podstatných jmen, které však většinou vznikly jako názvy pro vymyšlené tvary – např. obdélník, barák, kytka apod. K nim nějaká přídavná jména atd., ale např. v češtině už to poněkud vázne s příslovci, ale zato předložky se dají setsakra parádně kombinovat do předpon, byť se to nepoužívá třeba na mnohdy debilní otázku: Jak se cítíte?
se dá odpovědět i: Před-ob-nedo-vzmrdle!
.
Jenže co zkusit v češtině začít uvažovat nejprve ve slovesech ve stylu arabštiny? Běží on rychle. Kradl on, chyťte vy ho.
To se v té hlavě začnou míhat úplně jiné obrazy a člověk začne prožívat úplně jinak, až by se dalo říci že snad úplně jiné děje.
Slovesa myšlení rozjedou v úplně jiné úrovni, a definice jdou dělat ponejvíce spíše akorát pro podstatná jména a přídavná.
Když jsem vytvářel nový font pro Korán, tak jsem se rozhodl že si to zkrátím a to tak, že jsem profiltroval na počítači slova z celého Koránu → seřadil je dle abecedy a odstranil duplikáty, čímž jsem se dostal asi na čtvrtinu slov. Pak jsem v nich začal pozicovat vokalizace do fontu. A byla to jedna z nejhorších zkušeností co jsem zažil, neb jak Koránská slova nebyla ve správném slovosledu, tak mě až docela dost bolela hlava, a poslední asi pětinu jsem myslel že ani nenapozicuji a že se na to vykašlu. Nepomohlo ani to, že jsem slova ani nečetl a jen vizuálně kontroloval pozice vokalizací jestli někde nesplývají nebo nejsou posunuté do jiných písmen.
Věru nevěřím tomu, že arabskými definicemi v nichž by se vyskytovala Koránská slova by si člověk pomohl, to věru ne. Vyjde z toho hrozně obsáhlej bordel v němž nikdo nebude schopen říci co je vlastně co, se spoustou lží a nesmyslů. A (nejen) hlavu to jistě poznamená.
Já hodněkrát žádám o něco Aláha, a několikrát jsem dostal správné vnuknutí. Ale kdybych ho žádal v arabštině, seslal by mi ho arabsky? A byla by tam nějaká Koránská slova, když by tak očividně docházelo k vytrhávání slov z Koránu a přemísťování jich mimo Koránský kontext do kontextu jiného? Věru to nevypadá, že by Arabové dostávali od Aláha vnuknutí. Asi proto se tak fanaticky někteří drží sebedebilnějších tradic co to dá, neb jinak jim asi v nitru vyvstávají hrůzy, hrůzy vznikající např. z přemisťování slov z jejich míst a zasazování jich do jiných kontextů? Kor když se arabské slovesnění spojuje s umělou morálkou a memorováním cizího, namísto sdílení vlastního pochopeného. Dělá on špatně zase, utíká on zase, dělá on zlo, špatný on, popravit ho
→ snadno na konci souvětí zbyde jen fanatizmus v němž se vše soustředí na něco ukrutného. Nehledě na to, že arabština je jazyk, ve kterém se z nějakých normálních tónů pro ten jazyk velmi snadno přechází do velmi naštvaných až nenávistných tónů.
Tudíž jak vysvětlovat Korán? Aláh nám nadělil různé jazyky a myslím si, že v mnoha jazycích bude v podstatě přesně používáno to, co je používáno v nějakých tvarech v Koránu. Výše jsou uvedené skvěle sednoucí tvary z češtiny např.: 'alaá, 'ila. Akorát to chce taky mít smysl pro humor, neb není tak těžké namemorovat se a jakoby pochopit nějaké definice, ale pochopit proč se vlastně člověku líbí jaký vtip a proč je pro něj co vtipné …
Arabové by tedy měli být schopni pomáhat jiným s tím jak něco probíhá, jiní zase s různými jinými gramatickými tvary – ovšem nikoliv těmi virtuálními typu jména pro vymyšlené tvary ze zorného pole světa … až naprosto virtuální pojmy typu matematika podle které když se něco dělá, tak je to vždycky hnusný. A samozřejmě → dá-li Aláh :-).
O různých přístupech ke Koránské gramatice
Koránysti a hadýtysti
Koukal jsem na nějaká videa v angličtině s automatickými titulky kde se různě spíše hádali vyznavači pouze Koránu s vyznavači hadýtů. Vyznavači pouze Koránu sami sebe nazývali koránysty, a z toho co jsem viděl šlo o možná i docela samostatné jedince. Hadýtáři naproti tomu omílali v podstatě dokola samé CtrlCV věty, které se dokola omílají už snad přes tisíciletí. Ani jedni však nebyli schopni žádné logické argumetace na to, co po nich protistrana vlastně požadovala. Ze strany hadýtářů šlo přitom o jednu docela zásadní záležitost, která je nezodpovězená již dlouho: Jak poznáš, která z mnoha arabských definic je ta správná?
Odpověď je již nasnadě :-) Nejspíš žádná :-)!
→ viz. vysvětlení výše a o tom že to vypadá, že v jiných jazycích jsou části pro správný překlad Koránské arabštiny :-).
Dále hadýtáři zdůrazňovali, že samotný Korán prý nestačí, neb nikde v Koránu prý není jak se správně modlit ani kde prý leží Mekka → a to prý že muslimové musí získat z tradic. Koránysti argumentovali tím, že v Koránu prý je, jaké jednotlivé úkony se mají dělat při modlitbě (předklon i poklona apod.) a člověk si to prý může vlastně seskládat libovolně, hlavně když prý ty jednotlivé úkony dodrží. Což ale není moc praktické když se má modlit více lidí a když se počítá, že se budou připojovat i hosté. Modlitba v této podobě jě hodně dobrá i praktická, a rozhodně není zachována díky hadýtům, vždyť byla tradována i těmi, kteří ty víceméně bezbožné šplechty ani nepoznali. Vděk Aláhovi.
Nevím jestli překvapí, že obě skupiny tvrdě prosazovali to, že Korán je prý soubor příkazů muset/​nesmět podle kterých se prý každý musí řídit. Jenže kde je v takových argumentacích a způsobech uvažování místo pro Aláha?
Koránysti si mnohokrát stěžovali, že je protistrana nechápe a odmítá je prý pochopit, a tudíž jsou prý pořád bráni za špatné těmi jaxi prý špatnými. Jenže jak můžou chtít anglofoni aby je jiní chápali, když sami nechápou, že podle angličtiny fakt nefunguje v životě vůbec nic, jen tak cosi v počítačovém virtuálnu, což není životem. A že ta anglofonní vždy pouze jednodějovost
fakt hodněkrát nebývá nic inteligentního ani záživného. A navymýšleli si další nové definice z různých anglických překladů a stavěli se do role, že oni jsou ti prý správní muslimové, co prý mají pro celé lidstvo konečně správný výklad Koránu → a že kdyby je všichni poslouchali a řídili se rozkazy které oni vydefinovali z anglických překladů, tak by prý nastal Ráj či co. Až takové další‐mesiášství bych to nazval, a jen Aláh ví kolik takových prý spasitelů lidstva
ještě bude – byť se dá předpokládat, že ChatBlbečci jim budou silně konkurovat :-). Možná je to prokletí angličtinářů, že si myslí že podle angličtiny prý funguje úplně vše.
Naproti tomu hadýtáři i když hulákat a rétorikovat uměli všelijak, tak byli z informačního hlediska veskrze fakt jedno velké rozkazovací CtrlCV, jako naprogramované.
Co však byl na mnohých z nich pokrytecký hnus bylo to, že nebyli schopni jednat samostatně. Museli mít své cvičené opice
nějaké vyznavače vůkol a mnohdy měli dost velkou perverzní radost – když nabyli dojmu, že koránystu zesměšnili či ponížili – v níž nebylo po uznávání Aláha ani vidu ani slechu, ale skvělo se tam tak to, co k Aláhovi přidružovali.
Nakonec mi docela sympatičtí byli někteří samostatně a veřejně vystupující hadýtáři, neboť bylo zřejmé, že koránysti mnozí se skrývající nepochopili ten problém s množstvím všelijakých definic ani to, že anglické překlady ze kterých si navymýšleli své verze fakt naráží na to, že v arabštině je to bráno jinak než v těch výtažcích z en překladů – kde některé osobní závěry byly vskutku zajímavé, ale po čase beztak skouzávali do velmi omezených nesmyslů. A že Aláh nejspíš nikdy neřekl ta anglická slova, která mu přisuzovali a která v podstatě vydávali za náhradu pro ně veskrze prý primitivního a prý beztak nějak panovačného Koránu.
A co by tak koránysti dělali, kdyby neměli žádné překlady Koránu? Dali by se na učení MSA a zkoumání všelijakých tradic a děl z minulosti, a poté to stylem CtrlCV vydávali za prý rozkazovací pravdu jak různí hadýtáři? Nebo si k tomu zase navymýšleli další definice, neb Korán podle nich má prý homonyma i synonyma? Ty anglické překlady totiž snad vždy vychází z těch tradovaných arabských definic, takže tvrdit že Arabové to mají špatně, ale překlady které vychází z těch arabských definicí jsou prý správnější a nejsprávnější jsou prý nové osobní zas-prý-mesiášské
mixy z překladů, to fakt nedokáže být věrohodné.
Nicméně po nějakém tom zamyšlení u všech se kterými jsem viděl videa, byla posléze patrná snaha pomoci jiným. Jenže jak pomáhat aniž by se člověk stavěl do role jakéhosi dalšího mesiáše, který prý ví jak by se měly ty ostatní chudinky chovat jinak, aby prý došly Ráje? Není život o tom být prospěšný své duši? Protože k čemu je myslet si o sobě, že jsem další prý mesiáš pro to jaxiUbohé lidstvo který jej prý spasí jinou sadou rozkazů z čehož se prý musí udělat další povinná a omezená a omezující tradice, když očividně jím být nemohu; a špinit tím svou duši? A na Aláha pomyslet tak možná někdy v průseru.
Nezávidí snad nakonec ti koránysti těm hadýtářům to, že hadýtáři již své velké nesamostatné přidružovací poroučecí CtrlCV mají, kdežto koránysti na něm pořád jaxi neúspěšně teprve pracují :-)?
Bylo však patrné, že u obou stran se nehádalo o Koránu, ale o definice. A nebyla vyjímka, že vše bylo vtahováno do binárností, např.: buď je to černá nebo bílá
apod., aby o chvíli později přišlo nějaké obvinění za nedodržení definice: předtím si říkal že to je černý a teď zase bílý, takže ti to nesedí a jsi blbec
což vyznívalo jako finální a teď jsi prokázal že jsi blbec a z toho vyplývá, že ve všem ostatním jsi tedy taky, a taky jsi byl tedy i v minulosti a již i navždy budeš
→ což se tak různě možná děje snad všem, kteří uvažují v binárnostech a definicích.
Naprosto nejobsáhlejší jsou v Koránu slovesa, přičemž to dokonce vypadá že vyjadřující průběh v různých časech např. jak něco probíhá z přítomnosti do budoucnosti, z minulosti do přítomnosti, ale i z minulosti do budoucnosti či z třeba z budoucnosti do minulosti a přítomnosti a tak různě. Nicméně je tam i mimočasovost.
Je tam samozřejmě i tvar pro Jména.
Neexistuje žádné srovnávání či poměřování, tudíž není žádné stupňování přídavných jmen. Stejně tak nikdy není nic hierarchizováno ani prioritizováno, a nic si na sebe nestrhává pozornost.
Dalším typickým znakem jsou zřejmě dynamická přídavná jména, čili například nikoliv milostivý, nýbrž čím dál milostivější. Ovšem neznamená to že Milostivý by byl nějaký hrubián který by časem čím dál víc vyměkával, to v žádném případě, nýbrž jak je člověkem dostávajícím se do Ráje čím dál víc skutečně vnímán.
Vysvětlování
Jedním z procesů který neustále probíhá je ten, že když člověk vysvětluje, vzrůstá mu tím sebeláska, má čím dál víc rád sám sebe. Když však vysvětluje lži, nevzrůstá mu tím skutečná sebeláska, nýbrž jakási virtuální, tudíž se bude mít čím dál víc rád jen pokud bude v jakési virtuální realitě, která je navíc lhaním vydávána za cosi prý reálného a prý víc-důležitého; mnohdy navíc s tím, že prý třeba za chamtění peněz bude jakýsi hamižník či hamižnice prý později veleodměněn(a).
Jazyk unikátů má specifické způsoby vysvětlování, byť žádný z nich nezaručuje tomu komu je vysvětlováno, že vysvětlované pochopí. Skutečné pochopení je v gesci Aláhově a výsledkem nejsou namemorované omezeniny/​vzorečky/​konstanty/​zákonitosti podle kterých prý funguje svět a kterými je prý potřeba vzdělávat či kibicovat jiné, kdepak. Tudíž pokud na tomto webu hledáte jakési fráze jež byste si mohli zapamatovat a papouškovat je dále jako jakési principy
či pravdy
či moudra
(navíc na něž prý papouškováním máte jakýsi údajný čím dál významnější podíl), jste tu špatně → a nejspíš si různým vaším przněním informací budete ubližovat.
- Základní způsob pro vysvětlování jazyka unikátů je vylučování, kdy dochází k vymezování toho, čím vysvětlované není. Tudíž například pro vysvětlení
co je stan
by se začalo vylučovatnení to kůlna
,není to dům
,není to spacák
,není to flek pod mostem
. Již první vyloučení udělá to, že hledaný výraz není nic vyloženě nepobratelného, ale že přeci jen to snad bude nějak pobratelné. Myslí-li si však někdo že je víc chytrý než ve skutečnosti je, může jej nejspíš akorát připrudit či znechutit první vyloučení na otázku: Kdo je Aláh? → Aláh rozhodně není žádná konstanta!Jestli vás napadá že by se k nějakému termínu šlo dobrat tím, že by se vyloučily úplně všechny ostatní slova, tak stále nechápete, že jde o probíhající procesy a nikoliv jakési omezené částečky či vymyšlené tvary ze kterých se prý vše skládá, kdepak, skutečně nejde o žádné dílčí dílky do jakési neexistující celkové mozaiky.
- Další způsob je směrování, kdy je otázkami ten komu je objasňováno někam směrován. Samozřejmě v otázkách není žádné obviňování ani ponižování, zostuzování atd., tedy žádné
Zasloužíš si to vůbec?,Byla jsi dost hodná?,Snad si nemyslíš za tyhle výsledky na to máš nárok?Není tam ani žádné navádění k omezenosti kterou prý musí dotyčný přijmout:A co je správnou odměnou pro mladého komunistu, teplé místečko nebo jednorázová větší výplata?A samozřejmě tam nejsou ani žádné iracionality:Dáš-li do větve z tohohle stromu vesmírnou raketu, co se stane?Dá se udělat mnohem víc kategorií jak by prý směrovací otázky mohly být formulovány, ale opět by to bylo adekvátní jen k vymýšlení si virtuálních tvarů v zorném poli které prý ono zorné pole vytváří a řídí. Čili pokud otázka směruje k jakékoliv omezenosti či bludu, není to směrování v jazyce unikátů.Směrování otázkami je přeobsáhlé téma, čili chce-li někdo třeba zkusit ze sebe udělat hňupa a motat se a ztrácet se ve virtuálních bludech čím dál víc, může začít sepisovat jakýsi (již-od-začátku-ne)jasný celkový traktát právě na téma směrování otázkami.
Správné směrování muslimů a muslimek je v Koránu. Nicméně v rámci vylučování lze uvést třeba nějaké příklady na vadné vysvětlování.
Vadné vysvětlování …
- Svítící lži – je způsob vysvětlování patrný hlavně v americké angličtině. Angličtina jako jazyk oplývá mnohými deformitami, jednou z nichž je enormní množství homonym. Konstrukce toho jazyka neumožňuje vytvářet množství unikátních slov a jeho typičtí mluvčí rozhodně nepatří k nejbystřejším natož snadno chápajícím. V angličtině tedy člověk snad po prvním mrknutí do slovníku (nikoliv translátoru!) narazí na to, že jedno slovo má několik všelijakých významů, přičemž vyjímkou není třeba i deset nebo dvacet významů. Navíc značnou část slovní zásoby tvoří v podstatě složeniny či termíny složené z jakési kombinace dvou slov či jejich částí či nesystematické kombinace předložek se slovy.
V americké angličtině jsou však silné tendence mluvčích vymýšlet si pro daná slova či slovní spojení další různé významy. Malý příklad: down the road → down je dolů a road je cesta čili standartně anglicky např. dolů cestou, ale v am. ang. je to bráno jako do budoucna, až časem, výhledově.
Samozřejmě že spousta jazyků má své různé slangové či lidové pojmy, a třeba si sami můžete zapřemýšlet třeba nad tím, jak náročné je v jakém jazyce vysvětlovat různé lidové termíny, typicky pro češtinu např. jak vysvětlit
ty vole
→ že by čeština měla hodně co do činění s chápáním :-)? Vůl je přeci označení pro naprosto nechápajícího tvora, navíc tedy vykastrovaného, který tak akorát jiným má plnit tupá přání na něž se oni nechtějí dřít, v čemž má být nejspíš šťasten. Avšak ty americké slátaniny jsou velmi jednoduché na vysvětlování, tudíž mluvčímu který to bude vysvětlovat bude velmi snáze vzrůstatsebeláska
, ovšem ta egoistická neb jsou vysvětlovány nikoliv procesy, ale pouze vymyšlené omezeniny. A ten komu je vysvětlováno to většinou snáze pochopí, čili se mu v podstatě rychlerozsvítí
, byť je to jen takové pseudosvětlo (které by např. odpovídalo světlu z mobilu a nikoliv světlu slunce). Bez těchto zrádných primitivizmů by v prostředí kde je to používáno nebylo téměř vše taknasvícené
. A proč zrádných? Neb ti kteří to používají nemají úctu ke slovům a snaží se různě překrucovat či měnit třeba dojednané podmínky jak se jim to zamane – a pokud protistrana nesouhlasí tak začne vyhrožování soudy, restrikcemi, omezeními, chudobou apod. - Přebujelé CoByKdyby – to je způsob vysvětlování typický spíš pro britskou smetánku, byť ono to není ani tak o vysvětlování jako spíše o vyjednávání. Typické je tam navozovat neexistující situace jako kdyby byly reálné, přičemž tím navozováním virtuálních situací je ten se kterým je
vyjednáváno
vtahován do dějů, které se – budou-li realizovány – rozhodně nebudou vyvíjet tak, jak o nich bylo plkáno. Příklad:Ale řekněme že kdyby se stát A zachoval takhle a na to stát B onakle, tak státu C by nezbylo než se zachovat takhle mákle a tedy bychom z toho měli prospěch nejen my, ale přeci i vy!
Problém je s tím, že krom prvního slovařekněme
jsou všechna další slova která by měla být myšlena ryze virtuálně, říkána úplně stejně jako kdyby šlo o realitu, čímž dochází k vtahování do jakýchsi virtuálních zkomolenin a nakonec nikdo neví co je pravda a co ne, natož komu věřit. A celý je to takový nezáživný a zkostnatělý. - Fanatické KdyžAle – typické snad již jen pro kované vyznavače izraelství, neb: když ale nevyjde plán A, tak co? No plán B. Ale když ten nevyjde? Tak plán C. Ale když se i to zvrtne? Tak budeme mít tyhle možnosti… Jakmile se tenhle magorizmus rozvine, tak jakmile dojde na nějakou vřavu tak nikdo neví co xakru teď platí (platí ještě A nebo už se přešlo na B či přechází na C? Ale nebylo by lepší přeci jen alespoň ještě A? Nebo rovnou D?). Nikomu se nedá věřit a nikdo si nemůže být jist, že nebude těmi
svými
obětován, neb prostě není (a nebude) zahrnut do momentálního víceplánu.Když je v tom jeden plán, tak když se to podělá, tak se z toho většinou lze i poučit a již to nedělat a nastává spíš klid; přičemž to může být poučné i pro více jedinců. S multiplány/​víceplány se však žádné poučení nekoná, kazí se to nějak furt, a klid nenastává v podstatě nikdy; a jedinec co se z toho přeci jen poučí, je vnímám těmi ostatními negativně.
- Urážejí se jen lháři? – když někdo něco někomu vysvětluje a ten ono vysvětlení odmítne, tak vysvětlující se často urazí, někdy i velmi silně. Co ale když vysvětlující říká právě lži, ty jsou odmítnuty a on se urazí? Kdyby mluvil pravdu jež je nezištná, měl by důvod se urazit? Pravda není omezená a nejsou jí matematické vzorečky ani žádné jiné omezeniny.
A když to tzv. vysvětlující tzv.
myslí dobře
, ale ty přeci–chudinky kterým to chce vysvětlit ho odmítnou a znechutí mu to → to se stává když po různých odmítáních vysvětlující jižvyměkl
a tak se snaží typrincipy/​zákonitosti
vysvětlovat co nejjednodušeji a nejpříjemněji → no jo, ale bez Aláha to bývají jen jakési lživé CtrlCV primitivnosti např. svítící lži.
Mužské a ženské prožívání
Muž prožívá pocit plynule se měníce. Ženě se prožívání střídá v různých hladinách
, čili prožívá něco stejného nějakou dobu, pak se jí to změní na něco jiného, ale to jiné je zase stejné nějakou dobu, pak se jí to zase změní na něco co opět prožívá nějaký čas stejně.
V Koránské arabštině jsou dva rody, mužský♂ a ženský♀, žádné směsky založené na lžích a všelijakých CtrlCV mixech z čehosi virtuálního i nelidského.
Pojmy z jazyka unikátů
V jazyce unikátů můžete někomu něco vysvětlovat do konce vaší slovní zásoby, ale on to prostě nepochopí. Např. výše příkladovaný stan pokud neuvidí přímo na vlastní oči, tak to prostě nemusí pochopit i kdybyste pro vysvětlení použili fakt úplně všechna slova z onoho jazyka. Ale když ho uvidí, tak už alespoň opticky bude vědět o co jde. Jenže takové tvarové
pojmy odráží jen feministické prožívání, nikoliv neustále probíhající procesy.
Chcete-li si zapřemýšlet, můžete si zkusit třeba odhadnout, kolik slov z češtiny je založeno na pojmenovaných tvarech. Rozhlédněte se kolem sebe a spatříte ohromný počet barev, z nichž pravděpodobně nebudete chápat ani jednu. A nespatříte jen statické barvy (resp. barvy co se mění dost pomalu na to aby byly považovány za statické), ale také spoustu různých barevných přechodů (barevné přechody jsou zde na webu třeba v položkách menu, začíná to nějakou barvou a přechází nějak do jiné, přičemž byste tam rozlišili třeba minimáně pět barev či odstínů, ale nebudete schopni říci kde daná barva či odstín v tom přechodu začíná či končí). Tudíž vidíte spousty barev v zorném poli, ale vymyslíte si tvary např. dům, dveře, auto. Ale s těmi barvami to ani nehne a nejsou závislé na tom, jaké jste si vymysleli tvary ani jak se ony tvary třeba mění, např. z domu se odloupl kousek omítky, na auto se zkálel pták → barvy se změnily, ba i ty tvary se trochu změnily, ale virtuální pojem ve vaší hlavě zůstává nejspíš pevně zakotven.
Rozvinutý slovesný systém
Výše byl uveden příklad s ptákem znečištícím část automobilu v poněkud netypickém slovním obratu → na auto se zkálel… Samozřejmě by šlo napsat: na auto zakálel či auto pokálel. Nicméně aniž by šlo o slovíčkaření, každá z těch větiček působí poněkud jinak. Druhá může být snadno brána jako určité zdůraznění např. když jste auto zrovna umyli. Třetí třeba běžněji když bylo zaparkováno pod dráty a ráno přijito. Ale první je poněkud záludnější, neb i když to již proběhlo, může to být snadno virální a i přesto že jde již o minulost, může se ve vás onen jakýsi prodokálený kousek táhnout nějak dál :-).
Echt zabedňující myšlení je např. matematika → žádná slovesa, žádné sny, jen vymyšlené omezeniny které se nedají chápat nýbrž pouze memorovat. Byly si vymyšleny nějaké tvary pro stanovení počtů jiných vymyšlených tvarů, a poté různé operace s počty těch tvarů. Že nikde v přírodě ta čísílka natož znaménka pro ty operace nejsou, a že to nevychází na barvách ani snech zarputilce nezajímá. Nebo fyzika, to je také nástřel. Bylo si navymýšleno, že všechno se prý skládá z nějakých menších kousků, až pak prý nejmenších které byly nazvány atomy. Nějaký čas už nic menšího uznáváno nebylo, ale prý něco nevycházelo v nějakých vymyšlených rovnicích pro vymyšlené tvary, a tak prý i ty atomy jsou z ještě menších částeček (ale prý jaxi stejných částeček, čili je to prý jakési takové multi CtrlCV jakýchsi prý základní částeček), ale ba co víc, prý to až tak nejsou částečky ale jakési neviditelné vlnění, a taky obé prý zároveň! Z hlediska logiky už je to sice na hospitalizaci na psychiatrii s nějakým tím rozpolcením, ale ti kdo tomu věří jsou prý ti chytřejší → učitelé a vědci. Nicméně nakonec tam prý pevného není nic i když se to pevně propaguje dál, a prý je všechno jen jakási energie, která by se snad furt měla hýbat. A slovo energie je snad jediné slovo, které ateisté mají pro nevysvětlitelné hýbání i nehýbání či co. Ovšem smysluplně ho vysvětlit po nich nemá cenu chtít, jen snůška všelijak zarputilých vymyšlených omezenin.
Všelijaké systémy poznání
ať již různé vědy, ezovypatlanosti apod. nemají ani jedno slovo pro probíhající procesy. Kdyby ho měly, tak by tím onen proces a jeho působení okamžitě vyvolávaly, čili okamžitě by se začala realizovat nějaká plynulá změna. Např. kdybych byl procesem který má v oblibě hraní na kytaru a stále na ní hrál, tak při použití slova Kamil
by se v celém prostoru kam by to slovo dosáhlo ozvalo hraní na kytaru. Jenže to ti různí vůdci/​guruové/​učitelé/​kibicové/​byznysovci aspol. nemají ani nejsou schopní zrealizovat. Jen lhát že všichni ostatní se prý musí chovat podle jakýchsi muset/​nesmět a pak se prý stane zázrak typu, že se prý kdesi v budoucnu najednou vše nějak zázračně změní na jakousi prý lepší úroveň; případně že prý někdy za plnění muset/​nesmět budou jaxi prý navždy odměněni. Což odpovídá akorát feministickému prožívání, tedy s rozdílem že ty změny ve feministickém prožívání jsou všelijaké, ale nikdy ne neustále do jakési lepší hladiny
z níž už by to do horší nepadlo.
V historii tomu však bylo jinak a byly ve slovních zásobách lidí jména procesů, kteréž se také i okamžitě projevovaly. To třeba člověk označovaný za velekněze začal mluvit nějakým ostatním neznámým jazykem a začalo se najednou měnit počasí, dít se různé divy na nebi apod. Nebo by se řeklo že nějaký člověk prý ovládal přírodní živly. Ale ta slova byla jména procesů. A procesy
na to reagovaly a působily. Byť nebyly brány jako procesy
, nýbrž jako jakási božstva. A namyšlenci si mysleli, že prý ovládali děje které je přesahovaly.
Syntaxe
Nepřišel jsem na jiný způsob než ten, že jazyk unikátů musí být založen na kořenových souhláskách jako je to v Koránské arabštině. Pouze s předponami a příponami jazyk unikátů vytvářet nelze, tím by šla pouze jakási vadná feministická zprzněnina vydávající vše za omezené tvary, vyžadující muset/​nesmět a slibující jakousi budoucí odměnu v čím dál větším omezování.
Je-li tedy systém kořenových souhlásek, dá se zapřemýšlet nad tím, jestli ony samotné souhlásky něco manifestují, či by se daly nahradit jinými souhláskami → např. že místo k by se používalo p. Pro písmo by to sice mohlo být zkousnutelné neb by to byla v podstatě transliterace, ale změněná výslovnost by znamenala jiné působení → však každý jistě pocítí nějaký rozdíl když se řekne dlouze á a třeba s tou samou délkou ú.
Otázkou však zůstává jestli každá souhláska manifestuje i nějaký děj, přičemž se nabízí odpověď, že ano. Ovšem jak vysvětlit který děj to je? Vysvětlení rozhodně nemůže obsahovat žádnou konstantu či omezeninu, nýbrž onen děj bude muset být pro alespoň nějaké objasnění nějak spolu-prožíván
, přičemž jediné jak se nesmíchat s jinými ani jejich prožíváními je spolu-prožívat
všechno s Aláhem, čili i se spolu-rozhodovat
s Aláhem?
Ono slovo procesy zrovna nepřekypuje živostí, nicméně na různé ajťáčtině se leccos z Koránu dobře vysvětluje. A Aláh si muslimy a muslimky správně usměrňuje.
Zatím mé překládání
Každý kdo zkouší překládat Korán se musí popasovat s jednou silnou záležitostí → a to jak moc překládat podle toho jak je něco tradováno a pak se s tradovaným všelijak osobitě ale i třeba s pomocí Aláha popasovat, či se spoléhat na vlastní zkušenosti z vlastního prožívání a hlavně Aláha. Já se rozhodl pro druhý přístup. Zkoušel jsem zprvu také alespoň něco překládat podle různých a různě starých tradovaných výkladů, byť v mém prvotním případě tedy dle cs/​sk/​en verzí, ale narazil jsem na všelijaké množství všelijak si protiřečících významů a nebyl jsem schopen vybrat si z toho všeho enormního množství jeden, který by byl skutečně s naprostou jistotou správný.
Již od začátku jsem rychle nabýval dojmu, že problém bude již ve spojkách a předložkách, neb ty jsou tradičně překládané jako různé multivýznamovky, což mě víc štvalo než uspokojovalo.
Také jsem začal narážet na to, že je velmi prapodivně zacházeno se členy 'al i un a že do obdoby anglické nesmyslné údajné známosti&​neznámosti to v Koránu fakt nepasuje.
Snahu ohlížet se nějak na tradice jsem zabalil u slova dýn, to když jsem na nějakém anglickém výkladovém webu viděl asi 15 možných výrazů pro ono slovo a samozřejmě byly všelijak rozdílné až protichůdné. Tam jsem se rozhodl že na to fakt kašlu a že se budu spoléhat na Aláha.
Později jsem měl vnuknutí že jde o Jazyk Unikátů a začal se víc a víc zanořovat do Koránské gramatiky, ale to jsem již uměl Korán číst v originále a mohl tak zkoumat i různé slovní tvary. A opět začaly přicházet různá zděšení či znechucení když jsem zjistil, že nejenže jsou v překladech slova brána jako všelijaká synonyma a homonyma, ale jsou různě brány i stejné gramatické tvary – tu jako podstatná jména, tu jako přídavná, jindy jako slovesa, přičemž nejpodivnější mi přišlo, když je slovo bráno zároveň i jako svůj opak → a s pro mně nepochopitelnými důvody proč se to tak bere, neb ne vždy mi přišlo, že by se různé vyjímky daly omluvit konkrétním slovosledem.
Přišlo mi že překládat Korán bez synonym a homonym bude docela snadné, ale že bude problém s tím najít vhodné české ekvivalenty či slovní spojení a že pro nějaká slova se holt budou muset používat víceslovná vyjádření. Jenže představivost začala docela dostávat na frak, když jsem se začal mnohem víc zanořovat do Koránského tvarosloví, kde jsem posléze zjistil, že nejsem schopen s jistotou říci ani nijak odvodit, které gramatické tvary mají být pro jakou podobu slov. Začalo být také jasné, že něco jsou předpony, něco přípony, ale nebyl jsem schopen odlišit kdy je nějaká slabika předpona či přípona a kdy normální součást slova.
Že rozlišení předpon/​přípon/​regulérníchSlabik není vůbec nic jednoduchého jsem si uvědomil, když mě napadlo, že by v Koránu měl být jen jeden tvar pro zvíře. Vzpomněl jsem si že v překladech je vzácně pes a známá je kráva. A co jsem objevil bylo, že obě slova mají úplně rozdílnou gramatickou formu slova. K tomu jsem začal v bádání nalézat slova u nichž nebylo jasné jaký vlastně mají kořen, jestli se do kořene počítají w/​j, či jestli by se do kořene mohly počítat i nějaké předpony.
Najednou se ukazovalo, že to na co jsem narážel v Koránu mělo natolik různé gramatické tvary, že nešlo jednoznačně říci co že vlastně konkrétní tvar znamená. A začal jsem být na vážkách, jestli vůbec bude možné Korán přeložit jako jazyk unikátů. Stál jsem před rozhodnutím jestli bych neměl vyměknout a dělat prostě jen nějaký dyzajnově vylepšený překlad dle tradic → ale rozhodl jsem se že to že Korán beru jako jazyk unikátů neopustím a budu se spoléhat na Aláha, že mně to snad sešle ve Vizích nebo naučí ve Snech.
A po nějaké době jsem začal mít rád i současné překlady a byl za ně rád. Neboť jsem si uvědomil, že vůbec nevadí že je něco v nějaké době třeba nepřesně či i špatně přeloženo a že skutečný význam u Aláha je třeba i úplně jiný. Protože Aláh ví jak každý muslim či muslimka v jaké době uvažují, ví jestli se již opět setkali s Vědomými Sny a ví jak nad tím budou přemýšlet → a mění jejich duše k dokonalému.