Ctiberný traktát o poživatelnosti vepře 13.10.2026

Co jsem se dočetl na internetu, tak s prasetem se to prý má tak, že prý má příliš tlustou kůži a málo potních žláz, tudíž v horkém podnebí se prý není schopno ochlazovat pocením a v podstatě by se prý samo uvařilo ve vlastní šťávě (prostě málo žláz pramálo potu). Navíc z hlediska žrádla a přísunu tekutin je prý dost energeticky náročné. No a zrovna pouště tedy prý chovu prasat vyloženě nepřejí. Tudíž se naskýtá otázka, jestli souputníci proroka Mohameda vůbec prasata znali; a pokud ano, jestli vůbec byla nějak masivněji rozšířená. Protože kdyby je ani neznali, jaký by mělo smysl jim je zakazovat ke konzumaci? A kdyby jim tedy bylo zakázáno něco, co ani neznali, byla by to pro ně další neznámá záležitost v Koránu. Nicméně ať již znali nebo ne, pojďme ke Koránu :-).

'a⁡Auw⁡Du biLLahi minaLšajTaániLradžijm

⁡{٢ ⁡:‏١٧٣}⁡ {⁡2:173⁡}

^2:173'inama⁡á ⁡Harama ⁡Aalajkumulmajtata waℓdama wala⁡Hmalchinzijri wama⁡á 'uhila bihiı liRajriℓLah● famaniDTura Rajra ba⁡áRinwala⁡á ⁡Aa⁡ádinfala⁡á 'i⁡Tma ⁡Aalajh● 'inaℓLaha Rafuwrunra⁡Hijm⁡©

⁡{٥ ⁡:‏٣}⁡ {⁡5:3⁡}

^5:3⁡Hurimat ⁡Aalajkumulmajtatu waℓdamu wala⁡Hmulchinzijri wama⁡á 'uhila liRajriℓLahi bihiı walmunchaniKatu walmawKuw⁡Datu walmutaradijatu waℓnaTij⁡Hatu wama⁡á 'akalaℓsabu⁡Au 'ila⁡á ma⁡á ⁡Dakajtum wama⁡á ⁡Dubi⁡Ha ⁡AalaℓnuSubi wa'antastaKsimuwǀ bil'azlaám● ⁡Daálikum fisK● 'aljawma ja⁡ˋisala⁡Dijna kafaruwǀ mindijnikum fala⁡á tachšawhum wachšawn● 'aljawma 'akmaltu lakum dijnakum wa'atmamtu ⁡Aalajkum ni⁡Amatiȷ waraDijtu lakumul'islaáma dijnan⁡á● famaniDTura fiȷ machmaSatin Rajra mutadža⁡ánifinli'i⁡Tmin⚬fa'inaℓLaha Rafuwrunra⁡Hijm⁡©

⁡{٥ ⁡:‏٦٠}⁡ {⁡5:60⁡}

^5:60Kul hal 'unabi⁡ˋukumbišarinmin⁡Daálika ma⁡Tuwbatan ⁡AindaℓLah● manla⁡AanahuℓLahu waRaDiba ⁡Aalajhi wadža⁡Aala minhumulKiradata walchana⁡ázijra wa⁡AabadaℓTaáRuwt● 'uwlaá⁡ˋika šarunmaka⁡ánan|wa'aDalu ⁡Aansawa⁡á'iℓsabijl⁡©

⁡{٦ ⁡:‏١٤٥}⁡ {⁡6:145⁡}

^6:145Kuℓla⁡á 'adžidu fiȷ ma⁡á 'uw⁡Hiȷa 'ilaȷa mu⁡Haraman⁡á ⁡Aalaá Ta⁡á⁡AiminjaT⁡Aamuhuw 'ila⁡á 'anjakuwna majtatan 'aw daman|masfuw⁡Han⁡á 'aw la⁡Hma chinzijrinfa'inahuw ridžsun 'aw fisKan⁡á 'uhila liRajriℓLahi bih● famaniDTura Rajra ba⁡áRinwala⁡á ⁡Aa⁡ádinfa'ina rabaka Rafuwrunra⁡Hijm⁡©

⁡{١٦ ⁡:‏١١٥}⁡ {⁡16:115⁡}

^16:115'inama⁡á ⁡Harama ⁡Aalajkumulmajtata waℓdama wala⁡Hmalchinzijri wama⁡á 'uhila liRajriℓLahi bih● famaniDTura Rajra ba⁡áRinwala⁡á ⁡Aa⁡ádinfa'inaℓLaha Rafuwrunra⁡Hijm⁡©

^2:173On vám zakázal zdochliny, krv, bravčové mäso a to, nad čím bolo vyslovené meno iné než Božie. Kto by bol ale nútený nebol by nevraživý, alebo prekračujúci mieru, ten sa hriechu nedopustí. Veď Boh je odpúšťajúci a milostivý.

^5:3Sú vám zakázané zdochliny, krv, mäso z prasiat a všetko, nad čím bolo vyslovené meno iné než Božie, zvieratá, ktoré sa zadusili, ktoré boli ubité k smrti, ktoré sa zabili pri páde z výšky, ktoré zomreli ubodaním parohami iného zvieraťa, ďalej to, z čoho jedla divá zver s výnimkou tých zvierat, ktoré ste ešte stihli v mene Boha zarezať a zvieratá, ktoré boli zarezané na oltároch. A je vám zakázané, aby ste sa rozhodovali veštiacimi šípmi. To všetko je spurnosť. Dnes sú už tí, ktorí odmietli veriť, zúfalí z možnosti zničiť vaše náboženstvo. Nebojte sa teda ich, ale bojte sa Mňa. Dnes som vám dokončil vaše náboženstvo, dovŕšil som voči vám Svoj dar a súhlasil som, aby bol islam vaším náboženstvom. Kto by bol nútený hladom bez toho, aby sa chcel úmyselne hriechu dopustiť, nech vie, že Boh je odpúšťajúci a milostivý.

^5:60Povedz: Mám vám oznámiť, čia odmena bude u Boha horšia? Tých, ktorých Boh preklial a Svoj hnev na nich zoslal a z radov ktorých učinil opice, prasce a poddaných tágutovi. Tí majú horšie miesto a ešte viac zblúdili z cesty rovnej.

^6:145Povedz: Nenachádzam v tom, čo mi bolo vnuknuté, nič zakázané pre toho, kto by chcel jesť, iba ak by šlo o zdochlinu alebo o preliatu krv alebo o mäso z prasaťa – to je nečisté, alebo ak by šlo o spurnosť prejavujúcu sa vo vyslovení iného mena než Božieho nad ním. Kto by bol ale nútený z toho jesť, nebol by nevraživý, ani prekračujúci mieru, tak Pán tvoj je odpúšťajúci a milostivý.

^16:115On vám zakázal len zdochliny, krv, mäso z prasiat a všetko, nad čím bolo vyslovené meno iné než Božie. Kto by bol ale nútený, nie nevraživý, alebo prekračujúci mieru, tak Boh je odpúšťajúci a milostivý. www.koran.sk

Pro prase se používají v podstatě 2 tvary: chinzijr se členem 'al (2:173, 5:3, 16:115) nebo in (6:145), a chana⁡ázijr (5:60). Oba tvary mají ve slově 4 souhlásky, avšak tradičně se jako kořen bere ch–z–r. Jenže nenašel jsem žádné vysvětlení co v takovém případě tedy gramaticky znamená vpona n. Ono se to takto ignorativně objevuje vícekrát, a tak jsem si říkal proč se tedy nebere kořen onoho slova jako čtyřhláskový aby n nebylo ignorováno, ale je možné, že jde o mou neznalost tradované arabštiny a třeba údajná vpona n má nějaký gramatický význam → což by ale poté nemělo být tedy standartní přídavné jméno jako ta bez n. Čtyřhláskový kořen by však prasáckosti dával jakousi vyšší gramatickou váhu oproti většině trojhláskových slov. A nepochopil jsem, proč zrovna čuně by mělo mít jakoukoliv výsadu. Údajná vpona n pro mě v tomto případě tedy zůstává záhadou.

Co ovšem záhadou není, je slovo s kořenem n–z–r, např. v MSA je nazr jež znamená trochu. Což by však znamenalo, že vůbec nejde o prase ale jakési troškaření, přičemž se k tomu váže předpona chi nebo cha. No a chi, cha jsou v cs přeci citoslovce pro nějaký posměch, výsměch, srandu. No a to nakrásně připomíná všelijaké typické české jídelny či restaurace, ale třeba i různé mekdonaldy apod. → kde tak notně troškaří s masem, že si člověk myslí, že si z něj snad dělají srandu :-)!

Je tedy možné, že více jak tisíciletí různí učenci islámu jiným zakazují něco, co vůbec zakázáno nebylo. Ale když se to dosadí do 5:60, tak všelijací troškaři budou mít u Aláha hodně neblahou odměnu. Mají se tedy na co těšit i ty všelijaké chamtivé/hospodské svině, které se navíc sami mají až za cosi božského, což by evokoval člen 'al :-).